Termín samizdat se v našich zemích zabydlel vlivem Ruska v druhé polovině minulého století. Jenže potřeba tisknout v ilegalitě sahá o více než čtyři století dříve. Za největším samizdatovým dílem se musíme vypravit do doby protireformace. Nejslavnější ilegální česká tiskárna pracovala v Kralicích nad Oslavou.

Kralice nad Oslavou mají pro svoji tiskárnu na Vysočině pomník a památník.

Pomník byl odhalen v roce 1936. Památník - muzeum se ironií osudu dočkal otevření až v roce 1969.

Problémy s utajováním neschválených tisků se brzy po té staly opět vysoce aktuální, jenže tisky z historie protireformace už nikomu nevadily. Státní komunistická propaganda zneužila vybrané pasáže z husitských dějin jako příklad povýtce národní a sociální revoluce.

Dějiny Jednoty bratrské byly rovněž vzaty na milost už v padesátých letech 20. století po té, kdy tuzemskou věrchušku upozornili na význam J. A. Komenského soudruzi ze Sovětského svazu. Do té doby byl biskup a význačný pedagog tabu. Praktikujících členů Jednoty bratrské bylo málo na to, aby si jich bolševický režim všímal podobně jako početných katolíků.

Špatná doba pro Jednotu bratrskou

Jinak tomu bylo ve druhé polovině 16. století, kdy celoevropská přetahovaná katolíků s protestanty na poli ideologickém, válečném i hospodářském neměla vítěze. Obě strany do víry míchaly mocenské zájmy.

Nicméně když král Ferdinand I. Habsburský porazil Šmalkaldské povstání, přitáhl v Čechách otěže a pro Jednotu bratrskou nastaly zlé časy.

Jednota bratrská povstala ještě před kralováním Jiřího z Poděbrad jako výraz zklamání z husitství a odporu k prosazování víry bojem. Pak přetrhala všechna pouta s katolickou církví. Nešlo jí o reformu s kompromisy, ale o vlastní cestu. Po skromném komunitním začátku se otevřela širší společnosti a v jejích řadách působili velcí myslitelé. K vlastní cestě bylo třeba i vlastních duchovních i praktických materiálů – teologických spisů, kancionálů i učebnic.

Původně je Jednota tiskla v Čechách, jenže pak odtud byli vypuzeni. Do emigrace, ale také na Moravu, kde byla situace volnější. Tiskárnu přemístili nejprve do Ivančic, kde fungovala zároveň akademie. Na ní působil Jan Blahoslav, který přeložil z řečtiny do češtiny Nový Zákon, čímž dal základ k českému překladu celé Bible.

Tiskárny v ilegalitě

I když Bratři pro jistotu jako sídlo tiskárny v tiráži uváděli jen symbolické In insula hortensis (v zahrádce), královští úředníci po místu tiskárny pátrali, a tak bylo po desítce úspěšných let záhodno hledat nové, bezpečnější útočiště. To se naskytlo v tvrzi v Kralicích, kterou zakoupil mocný ochránce protestantské víry Jan Starší ze Žerotína, jehož postavení nejvyššího zemského sudího a dobré vztahy s králem byly dostatečnou zárukou bezpečí od roku 1578 do porážky stavovského povstání. Umístění tiskárny ani nadále nezveřejňovali a tisky byly označeny jen symbolem beránka.

Největším tiskem Kralické tiskárny byla Bible kralická. První český překlad Bible nikoliv z latiny, ale z původních jazyků, v nichž byla Bible sepsána, tedy z hebrejštiny, řečtiny a aramejštiny.

Dílo bylo pojato velkoryse. Text kompletního znění včetně deuterokanonických a apokryfních knih byl doplněný komentáři, odkazy a výklady. Bible kralická vyšla v šesti dílech (odtud přezdívka Šestidílka) od roku 1579 do 1594. Pro praktickou potřebu mít Bibli v souhrnném výtisku vyšla ještě v roce 1596 jako Jednodílka bez výkladů a roku 1613 ještě jednou po jazykových revizích.

Ačkoliv pozoruhodný samizdat vznikl pro náboženské účely, svým významem tento rámec daleko překročil. Nejen jako umělecké dílo, ale hlavně jako pokladnice českého jazyka, který by bez ní následující dobu temna sotva přežil.

Pozoruhodné je, že kraličtí tiskaři měli zřejmě jen jeden tiskařský lis. Přesto vydali řadu mnohostránkových tisků v nákladech tu skromných, ale jindy i tisícových. Repliku lisu, na kterém návštěvníkům dnes demonstračně vytisknou na ruční papír stránku z proroka Daniela, můžeme vidět v památníku v Kralicích.

Mezi Památníkem Bible kralické a gotickým kostelem svatého Martina je pomník věnovaný překladatelům, tvůrcům a tiskařům Bible kralické. Na otevřené Knize knih stojí citát z Písma: "Bůh láska jest." Kéž by se stal mottem našich životů i dnes.

Pomník Bible Kralické. | Autor: Eva Mráčková

Pomník Bible Kralické. | Autor: Eva Mráčková

Bible kralická. 6. díl třetího vydání z roku 1601. | Autor: Eva Mráčková

Bible kralická. 6. díl prvního vydání z roku 1579. | Autor: Eva Mráčková

Replika tiskařského lisu, na kterém se tiskla Bible kralická. | Autor: Eva Mráčková

Bible kralická. Místo tiráže byl kvůli konspiračnímu utajení vytištěný pouze beránek boží. | Autor: Eva Mráčková

Kralice nad Oslavou. Tvrz, kde se tiskla Bible kralická. | Autor: Eva Mráčková

Zdroj: http://www.horydoly.cz/slovnik/kralicka-tiskarna-vydala-bibli-kralickou.html

Template by JoomlaShine